Krev a med je druhý díl z trilogie a hned v úvodu musím říct, že na to, kolik má kniha stran se autorka nijak nezabývala připomínám událostí z dílu předešlého. Jedničku jsem četla před rokem a byla skvělá. Ze začátku jsem měla dost problém si rozpomenout co se tehdy odehrálo. Známe to nešťastné a pravdivé pravidlo, že druhé díly bývají vycpávkové. Do dvojky jsem se tedy pustila s obavami, které bohužel byly oprávněné. V knize je dost pěkných myšlenek a ráda bych vám tu vypíchnula daleko více citací, ale bohužel není prostor. Krev a med má skoro pět set stran, a bohužel musím podotknout, že se většinu děje vlastně nic neděje. Druhá věc, která mi na knize dost lezla na nervy byla obrovská náhoda. Naše skupinka se různě scházela a rozcházela a pokaždé se úplně snadno setkala aby se dalo někoho zachránit. Prvních třeba sto stran mě dost bavilo, bylo to jako návrat domů. Dokonce jsem si říkala, že půjdu proti proudu, protože se mi kniha opravdu líbila a bavila mě. Ale potom všechno nějak uvízlo na mrtvém bodě. Ačkoliv na konci konečně došlo k nějaké akci, nějak už mě to nedokázalo pohltit. Kdyby byla kniha kratší, víc do hloubku probrané věci, co třeba byli v jedničce nebo tu byl víc vztah mezi Lou a Reidem, asi bych byla nadšenější. Celá recenze: http://kniznipristaviste.blogspot.com/2021/04/recenze-krev-med.html

Skvělé pokračování triologie Holubice a hada. Čekala jsem že díl bude o něco slabší než první, ale nakonec je to na úplně stejné úrovni jako první díl. Moc doporučuji.