Hurvínkovy příhody 2 (Divadlo Spejbla a Hurvínka) (CD) recenze

Další méně známé Hurvínkovy příběhy z rozhlasového archivu (ze sedmdesátých a osmdesátých let), které spojuje autorství Františka Nepila a interpretační umění Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové. Nepilovské dialogy Spejbla a Hurvínka vycházely v minulosti na gramofonových deskách, posléze na cédéčkách a jak vidinou budou na nich vycházet i nadále, což je moc dobře. Vlídného humoru není nikdy dost. A František Nepil zůstává tak stále s námi. „O Nepilově tvorbě pro Spejbla a Hurvínka bych řekla především, že jeho humor jim byl velmi blízký. František tem dvěma ušatcům dobře rozuměl a měl je rád,“ říkala Helena Štáchová. „Naprosto dokonale dokázal využít v dialogu jejich charakteristické dovednosti, jak dovést kategorii nonsensu až do zcela absurdních konců. Hurvínek, který se staví naivním, dohání svými popletenými otázkami svého otce takřka k šílenství. Je zajímavé, že často daleko víc než děti, kterým byly dialogy určeny, ocenili tyto „absurďárny“ dospělí diváci či posluchači.“