Heitz Markus Pohled mrtvého recenze

„Pravda se skrývá v oku pozorovatele.“ Tento vzkaz zanechává sériový vrah na pečlivě inscenovaných místech činu, připodobněných uměleckým dílům s motivem smrti: starým malbám, moderním fotografiím nebo obrázkům z internetu.

Zpočátku se vyšetřovatelé domnívají, že se stopy skrývají na místě činu nebo že existuje souvislost mezi předlohami a oběťmi. Ovšem pak učiní děsivý objev: počet mrtvých zobrazených na předlohách stoupá. Ale je tu ještě něco: vrah ukryl stopy určené vyšetřovatelům na zvláštním místě…

Hlavní komisař lipské kriminálky Peter Rhode a jeho mladá kolegyně Anke Schwedtová jsou přivoláni na nezvyklé místo činu. Ve starém domě byla přímo umělecky naaranžována mrtvola. Místnost byla kvůli tomu dokonce restaurována, mrtvý sedí ve vaně. Vrah znovu zafixoval jeho uřezanou hlavu lepicí páskou, muž má doširoka otevřené oči. Při vraždě byl podle všeho zinscenován obraz J.L. Davida „Maratova Smrt“. Na místě se naleznou podivně formulované stopy a důrazné varování před „pohledem mrtvého“. Zbytky DNA vyšetřovatelé nenajdou, jen tento odkaz na starou pověru.

Mrtvým je Armin Wolke, syn lipského intendanta. Prominent využívá svého postavení, aby tlačil na průběh vyšetřování. Zmatek ještě vzroste, když policisté, kteří našli Armina Wolkeho, přijdou za záhadných okolností o život.

„Obrazovrah“, jak se vrahovi začne po dalších, rovněž naaranžovaných vraždách přezdívat, nedá polici vydechnout – aniž by se k němu vyšetřovatelé dokázali byť jen přiblížit. Tlak na vyšetřovatele dál roste, a než kniha dospěje do dramatického finále, budou muset zvládnout ještě nejeden problém.