Jako slon v porcelánu

Adéla a Radana. Osudy zdánlivě jiné, ale přitom v něčem až zvláštně podobné. Obě ženy se ocitly ve zcela odlišných životních situacích: Radana se zamilovala do přelétavého profesora na vysoké a otěhotněla. Adéla se stále snaží najít toho pravého přes seznamovací aplikace a do toho řeší potíže s tátou, který se rád napije a skončil jako nezaměstnaný. Spojuje je snad něco víc než jen touha po tom milovat a být milována? "Jak zvláštní ten život je. Dává a bere. Bere a dává. Opravdu musí být v životě vždycky něco za něco?"