Mezi alembikem a spilkou

Na přelomu 19. a 20. století se dosud nepříliš významné město Kladno mění na centrum těžkého průmyslu. Příliv nových obyvatel vede k rozvoji obchodu, školství i kulturního a spolkového života. Do tohoto neklidného prostředí vstupuje pozoruhodná osobnost sládka místního pivovaru Otakara Zachara (1870-1921). Měl v sobě podnikatelskou dravost, vášeň pro cestování do cizích zemí, ale také vlastenecké cítění a úctu k tradicím. Vydával staré alchymické spisy, psal o spiritismu, o dějinách pivovarnického řemesla, byl autorem divadelních her i polemických článků, jimiž zasahoval do činnosti pivovarských spolků a také do politiky. Jeho láska k vědě a umění byla na počátku dlouholetého přátelství s historikem Čeňkem Zíbrtem, malířem Mikolášem Alšem a řadou dalších osobností. Zvláštní slabost měl pro divadlo, ale také pro ženy s ním spojené - vztah s jednou z nich skončil soudním řízením, jiná se stala jeho milovanou manželkou…