První král

Román se odehrává v letech 1020 – 1085. Celou tu dobu usilovali čeští panovníci o královskou korunu, kterou teprve kníže Vratislav II. získal roku 1085 od císaře Jindřicha jako první na českém trůnu. Román První král stojí na začátku královské řady PŘEMYSLOVCI a Ludmila Vaňková ho napsala jako svůj poslední, v pořadí 37. historický román. Svůj poslední román začala Ludmila Vaňková psát v roce 2019, ale už jej nestačila úplně dokončit. Na přání autorky se její dcera Ludmila Klabačková ujala úkolu román dopsat podle jejích náčrtů a poznámek, a povedlo se to tak dobře, že čtenář v této knize nalezne jen jednoho společného vypravěče napínavého historického příběhu.V Prvním králi oživily obě autorky nejstarší českou historii v drsném 11. století, jak ji zachytil kronikář Kosmas, jen o generaci mladší, než jsou hrdinové tohoto románu, který stojí právě na jejich osobních příbězích, ve kterých má hlavní slovo láska, i když jde také o krvavé spory, nenávist, touhu po moci a získání svrchované vlády nad ostatními členy rodu. Kníže Oldřich sice legitimizoval svůj vztah s Boženou, aby jeho syn Břetislav mohl být českým knížetem, ale ten pro jistotu unesl Jitku ze Schweinfurtu z bavorské vévodské rodiny a jejich synové Spytihněv, Vratislav, Konrád a Oto tím mohli doložit svůj knížecí původ. Spytihněv chtěl vládnout sám a usiloval o bezživotí svých bratrů. Vratislav při tom přišel o svoji těhotnou manželku, ale v Ostřihomi, kam utekl, poznal krásnou dívku Adlétu, která mu zatajila, že je uherská princezna. Ale vše dobře dopadlo, Vratislav se oženil s Adlétou, nastoupil na trůn po zemřelém Spytihněvovi a dostavěl jeho baziliku na Pražském hradě. Vratislav měl štěstí na ženy. Po smrti Adléty se oženil se Svatavou Polskou, která se spolu s ním v roce 1085 stala první českou korunovanou královnou. Vratislav díky tomu vedle české královské koruny získal i titul polského krále a práva ke Slezsku, které patřilo před půl stoletím jeho otci Břetislavovi.