Zvíře nadržené

"Milostné zvířátko uděláme z vás, kolem hrdla dáme pozlacený pás…" veršuje libretista Karel Sabina v naší vpravdě národní opeře. Doba však tehdy byla cudná, nebo si tak alespoň navenek připadala. Jakápak tedy "nadrženost". Přitom však lidská sexualita je tak stará jako lidstvo samo a jedním z jejích trvalých znaků je vyšší sexuální aktivita mužů. Navíc je člověk bytostí trvale sexualizovanou a jeho sexualita má charakter jak prokreační – rozmnožovací, tak rekreační – potěšující. Deset kapitol knihy Zvíře nadržené neobchází žádná tabu již proto, že si je autor nepřipouští. Zdaleka si proto nevšímá jen různých forem párového soužití, ale také toho, kde jsou v sexu hranice normality a kdy je třeba mluvit o sexuálním nebezpečí a zločinu. Kybernetička Lynne Hallová na adresu stále populárnějších sexuálních robotů nedávno pronesla, že jejich hardware je těžký, hlučný a přehřívá se. Koneckonců, někde se s polidšťováním techniky začít muselo.A jaké má tedy monogamní manželství pro muže výhody? Upřímně řečeno, z evolučního hlediska žádné. Muži nevstupují do manželství z důvodů biologických, ale z důvodů společenských. V dotazníku potom většinou vyplňují rubriky o teple domácího krbu a bezpečném útočišti. V rozhovoru mumlají cosi o dobré svíčkové a vyžehlených košilích. Společnost se snaží prostřednictvím instituce sňatku potlačit mužskou promiskuitu. Muži na tento obchod přistupují s tím, že do domácnosti získají jakéhosi křížence mezi starostlivou matkou a věrným osobním sluhou. Není daleko od pravdy tvrzení, že sex je cena, kterou ženy platí za manželství a manželství je cena, kterou muži platí za sex. Už slavný spisovatel Milan Kundera kdysi prohlásil, že žádný muž se nikdy nežení. Každý muž je vlastně "ženěn".