Čalouník recenze

V pořadí desátá sbírka básní Tomáše Přidala Čalouník je o událostech, které nelze definovat podle zavedených pravidel dorozumívání, protože se přeskupují samy uvnitř sebe. Najdete zde opici mizící v zrcadle, jahodu, která je popravena gilotinou, nebo vánoční stromek kouřící marihuanu. „Jestli tyto řádky čteš, pod postelí jsem,“ píše autor a vyrušuje čtenáře z jeho konformity. Na minimalistickém prostoru rozkmitává slova do jejich odvrácených záhybů a zaplétá do mystifikačního klubka významů. Z lívanců vychází zlo, sluchátko se mění v kůru, poleno letí na fraktálové vlně až do jeskyně Rudka, kde sochař Stanislav Rolínek (původním povoláním čalouník) jemně odsekával pískovec stejně jako vrstvy podvědomí. Básně doprovázejí autorovy osobité ilustrace.