Duchové Šumavy recenze

Píše se říjen 1946. Bolestné válečné dozvuky se mísí s radostnou přítomností, ale i s temnými tóny naznačujícími budoucnost. Nepřítel je najednou nejasný. A když už je rozeznán, jeho kroky jsou naprosto nevypočitatelné. Na jedné straně stojí Kilián Nowotný, slavný pašerák, Král Šumavy. Na druhé štábní kapitán Ladislav Kilián, velitel trofejního oddílu ministerstva vnitra. Oba vědí o cenném paši, který odsunutí Němci schovali v domě pod vimperským zámkem. A mezi nimi se strážmistr Jan Firman, syn slavného finance, marně snaží odhalit, co se skrývá ve městě, z něhož všechny cennosti odvezly americké jednotky… Vimperský rodák Martin Sichinger potvrzuje i v tomto románu, že jeho trumfem je láska k místu, které zná. Duchové Šumavy jsou rekviem za dobou, kdy přes hranice chodili pašeráci a na hutích pracovali sklářští mistři. Zároveň jsou dramatickým příběhem, který ukazuje, jak obtížné bylo poválečné osídlení převážně německého pohraničí.