Dvě hostiny recenze

Sbírka Dvě hostiny uvádí pod svým poněkud metaforickým názvem výběr povídek předních vietnamských představitelů dvou etap moderní vietnamské realistické literatury. K první generaci Vietnamců, kteří měli možnost ve své zemi dosáhnout vzdělání moderního západního typu, náležel Nguyen Công Hoan. Nam Cao, druhý z uváděných autorů, patřil naopak k těm, kdo svůj literární věhlas získali ještě na sklonku koloniální éry. V exkurzu do tří dekád moderní vietnamské literatury od chvíle, kdy se vietnamští autoři teprve seznamovali s žánrem povídky západního stylu, přes nejrozvinutější fáze realismu až po období otevřeného odporu proti francouzské nadvládě, se českému čtenáři naskýtá možnost blíže nahlédnout do vietnamské duše skrze moderní pojetí literatury, jež realisticky popisuje každodenní život, přičemž zachovává tradiční chápání morálky a společenské angažovanosti spisovatele. Brilantní převedení povídek do moderní, svižné češtiny bez sebemenšího sklonu k jisté archaičnosti, jakou bychom možná očekávali, činí z knihy příjemné i poučné čtení. Zasvěcený doslov seznamuje s historickým i literárním kontextem próz, ediční poznámka pak stručně nastíní nejdůležitější momenty vietnamské výslovnosti i nelehký úkol překladatele na poli „exotického“ jazyka. Tým editora, překladatelů, jazykových i věcných poradců tak svou péčí připravil čtenářům opravdovou hostinu.