Koliba recenze

To léto roku 1970 jsme se povalovali v trávě, odháněli komáry a rozhlíželi se po našem údolí. Skautský tábor zmizel. Na palouku zůstaly jen slehlé čtverce po stanech a vyšlapané pěšinky. Byli jsme trochu rozpačití. Zbylo nás pár patnáctiletých kluků, kterým právě komunisti zakázali skauting. Co dělat? Postavíme si chajdu! V jednom zapomenutém údolí na Šumavě si parta kluků postavila v roce 1970 chatu – kolibu. Bylo jich sedum a bylo jim patnáct let. Koliba přežila do dnešních dnů a stejně tak parta. Malý zázrak. Nikdo tehdy nemohl tušit jakým směrem je tento čin v životě ovlivní a co všechno prožijí… Bezmála tři stovky stran už tradičně vtipného i hlubokého textu v sobě nesou ducha upřímnosti, pokory a přátelství.