Malá cesta Terezie z Lisieux recenze

Terezie prožila svůj dospělý život na několika metrech čtverečních, a přece se stala patronkou misií po celém světě. Její zrání k průzračné prostotě a důvěře nebylo jednoduché, prošla si mnohé duchovní krize a temnoty, a přitom je hlasatelkou Božího milosrdenství a naděje. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její Autobiografické spisy staly jednou z nejčtenějších duchovních knih. Chtěla žít úplně ve skrytosti, a dnes ji milují a vzývají s prosbou o přímluvu miliony křesťanů. Žila jen necelých dvacet pět let, nedostalo se jí valného formálního vzdělání, ale pro Bohem vlitou moudrost byla prohlášena učitelkou církve. De Meesterova studie (v originále Les Mains vides, „Prázdné ruce“) už dnes patří ke klasické duchovní literatuře. Autor ukazuje nejen duchovní zápasy a zrání světice, ale především jádro její spirituality, které spočívá v pokorné důvěře v Boží lásku a v touze na tuto lásku odpovídat, jakkoli nepatrným způsobem. Slovy kardinála Martiniho, její „malá cesta“ nás vrací k samé podstatě křesťanství. Druhé, přepracované vydání vychází s citacemi z nového překladu autobiografických spisů (Příběh jedné duše, KNA 2016).