Post Scriptum recenze

Publikace Jiřího Sozanského je bohatě ilustrovaná jeho díly od 70.tých let minulého století až po nejnovější práce. Textová část, která je rozsáhlá, zahrnuje vzpomínky autora na dětství a dospívání v období totality, jeho postoje a umělecký vývoj, neodmyslitelné od občanského postoje. Významný je textový a výtvarný obraz matky zpřítomňovaný touto knížkou , který nenaplňuje běžná očekávání, jaké by mohlo být vzpomínání na matku; většina záznamů navíc přesahuje téma matky a života s matkou, dětství, dospívání, jde více o záznamy profesního života v dobách nepříznivých, či méně nepříznivých, který začal před vytouženým a vybojovaným vstupem na AVU. Matka v knížce není záchrana, idylická síla, sentimentální vzpomínka. Je to existující fakt života, nejde jej odmítnout, ani překročit, ani idealizovat. Přesto je kniha poctou matce.