Prokletý deník recenze

Když se autor hororů Thad McAlister pustil do psaní své nejnovější knihy vycházející z čarodějnických procesů v Massachusetts, plynula slova sama od sebe. Příběh se valil vpřed a zaplňoval stránku za stránkou skutky té nejděsivější postavy, kterou jeho představivost kdy stvořila. Bylo to jeho největší dílo, takové, které by mu zajistilo místo mezi legendami žánru. Šlo však skutečně o fikci? Neúmyslně otevřel dveře do světa, jenž měl brzy ohrozit životy jeho blízkých. Ona se chce vrátit. Jeho žena doma bojuje, aby udržela jejich rodinu naživu. Ve skrytu duše však přemýšlí, zda to vše nezpůsobila sama… obchodem, který uzavřela před dávnou dobou. ÚRYVEK Z DENÍKU CLAYTONA STONA – 1692. Dnes byla vyslýchána bez mučení v městysi Shadow Cove na základě obvinění z čarodějnictví. Tvrdila, že se toho zločinu nedopustila a nikdy v životě se nezřekla Boha. Díval jsem se, jak ji vyvádějí ven. Ubohou, neduživou bytost, vyčerpanou časem stráveným za zdmi žaláře. Bosé nohy a ruce měla spoutané koženými řemeny, oděv rozervaný na cáry. Navzdory svému stavu šla s hlavou vztyčenou a hleděla svým žalobcům zpříma do očí. Stále odmítá prozradit své jméno, takže nemůžeme vyhledat záznam o jejím křtu, a nemá ani rodinu, jež by předstoupila a označila ji za svou. Nemáme důvod věřit, že je něčím jiným než sirotkem. Shledávám, že na ni ve chvílích předcházejících jejímu procesu nedokáži pohlédnout zpříma. Ona mě však sleduje očima v odstínu té nejtmavší modři.