Slečna Baudelairová recenze

I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků. V Yslairově komiksu se ovšem na jeho život díváme optikou Jeanne Duvalové, té, kterou miloval i nenáviděl nejvíc. O Jeanne ve skutečnosti nevíme prakticky nic: neznáme její pravé jméno, nevíme, kdy se narodila ani kdy zemřela, nemáme žádný z jejích dopisů. Zůstalo jen pár svědectví, několik portrétů od samotného Baudelaire a samozřejmě básně, k nimž ho inspirovala. Přesto se díky Yslairovi dovedeme vcítit do této vzývané a opovrhované ženy, „černé Venuše“, jež musela čelit misogynii i rasismu své doby. Před očima nám tu ve fascinujících kresbách a s množstvím pečlivě rešeršovaných detailů vyvstává nejen tragický milostný příběh Jeanne a Charlese, nýbrž také okolnosti vzniku Květů zla a bohémské a umělecké, ale i revoluční prostředí Paříže kolem poloviny 19. století.