Zrcadlo duše a doby recenze

Tato kniha se zabývá knižní sbírkou italských tisků kněžny Marie Ernestiny rozené ze Schwarzenbergu, provdané z Eggenbergu. V první řadě šlo o rekonstrukci kněžniny „italské knihovny“, tedy o vytvoření katalogu nejen jazykových, nýbrž i autorských a tematických italik ze souboru eggenberské knižní sbírky uložené na zámku v Českém Krumlově, jež nesla kněžnino vlastnické supralibros „ME“. Na základě žánrové a obsahové analýzy tohoto jazykově italského, francouzského a německého souboru, jež čítal 289 katalogových položek, se autor pokusil odpovědět na v úvodu položené otázky – jakým způsobem se zrcadlila italská literární produkce pocházející ze 16. a 17. století, tedy z doby italského Cinquecenta a Seicenta, v knižní sbírce vzdělané středoevropské šlechtičny vrcholně barokní doby? Které literární žánry a konkrétní italské knihy eggenberská kněžna sbírala, případně i četla? Jinými slovy, předmětem bádání byl obraz dobové italské literatury, jak jej utvářel sběratelský a čtenářský zájem kněžny Marie Ernestiny z Eggenbergu. Je známou skutečností, že baroko si libovalo v zrcadlech. Zmíněná badatelská otázka tak byla i zrcadlově převrácena – jaký obraz o životě Marie Ernestiny z Eggenbergu utvářely knihy, jimiž se obklopovala?