Povídky a novely v souboru pojmenovaném podle nejdelší a nejzávažnější z nich Čekání v zástupu vznikaly ve druhé polovině šedesátých let 20. století a počátkem let sedmdesátých. Připravovány ke knižní publikaci byly v roce 1969, 1977 a 1996, ve všech třech případech však z vydání nakonec z různých důvodů sešlo.

Jsou naplněny atmosférou, která mnohdy vyjadřuje tlak doby, v níž se člověk cítil vystaven dohledu a kontrole státu. Jejich hodnota však netkví v dokumentárnosti, povídky jsou výsostně uměním, surreálná poloha jen umocňuje prožitek tehdejší doby. Život se k nám v povídkách obrací z různých stran, spletitý a hořký, nikde ovšem není jen „marným“ čekáním na smrt. Díky těmto textům spatřujeme jeho jednoznačné kvality, a ač nás kniha provádí strastiplnými, podivnými, tajuplnými cestami, po přečtení v nás zůstává radost z pravdivě zachycené skutečnosti.