Pod funerálně – milostným názvem otvírá se deník malíře, současného umělce žijícího na maloměstě uprostřed Moravy, mimo kulturní centra. Bez svého galeristy, zato s rezatým kocourem a ženou vřetenovitých údů a bystrého úsudku. Zaznamenává radosti a strasti každodennosti. Zápisy uzavírají lakonické sentence, rodící se při chůzi krajinou. Text doprovázejí barevné reprodukce autorových maleb, vzniklých souběžně se zápisy. Je ještě proveditelné žít Ideálem v absolutismu peněz? „A jaké oči jsou nejkrásnější?“ „Ty milující, proč se ptáš? Jako bys nevěděl, že oko je vznášející se balón, směřující k Absolutnu!“