Báječný lhář recenze

Druhá světová válka, holocaust, Osvětim, Buchenwald… Napadlo by někoho snad, že tato témata, se kterými se Němci vyrovnávají už po několik generací, bude právě německá autorka problematizovat, tak trochu se jim vysmívat, ba někdy je přímo karikovat? Susann Pásztorová to v Báječném lháři dělá a umí to báječně. A může si to dovolit, protože hovoří ústy nonkonformní hrdinky, šestnáctileté puberťačky zvané Tigerlily, která si nebere servítky a celou svou rodinu, od dědečka přes tetu a nevlastního strýce až po vlastní mámu, pěkně nemilosrně tepe. Ale právě díky ní a jejímu referátu z německých dějin se celá rodina sjede, aby uctila 100. nedožité narozeniny svého těžce zkoušeného předka. Tak trochu hrabalovský pábitel Jóži Molnár totiž pro mnohé zůstává hádankou. S pěti různými ženami měl pět potomků. Dvě děti spolu s druhou manželkou ztratil v Osvětimi a sám byl vězněn (?) v Buchenwaldu. Tento úžasný vypravěč příběhů zanechal svým potomkům četné verze svého života. Jeho pozůstalost sestává z fantastických historek, tragických spletitostí a vydatných lží. Ale co z toho je vlastně pravda? Jak se k ní dobrat a jak s ní naložit?