Bílé trnky recenze

Uprostřed vztahů, cest, zážitků, duchovních zjevení a porozumění s druhými lidmi se autor dotýká křehkých „perliček na dně“. Vyplouvají určité odpovědi, záblesky krásy, pochopení, smíření. To je pak popsáno nejčastěji formou volného verše prostřednictvím zvukomalebných slov a nenápadného, jakoby skrytého rýmu. Každá cesta a setkání se stávají příběhem. Někdy plným okouzlení, jindy je to setkání s bolestí a ztrátou. Čtenář se díky autorovi stává pozorovatelem obojího.