Cesty k cíli recenze

Název sbírky Cesty k cíli již sám o sobě poukazuje na hlavní ideu autorova vyprávění: v jednotlivých dějích – tematicky jinak velmi různorodých – lze nalézt jakousi alfu a omegu, jíž je snaha o dosažení čehosi, k čemu lidé tak či onak z hloubi duše směřují a po čem ze srdce touží. Cíle se ukazují v různém rozptylu, od hmotných po duševně ozvláštněné, od blahodárných k destruktivním, od rozumných k pošetilým, od dosažitelných po pouze vysněné. Povídky tak náznakově ukazují jakousi všeobecně se projevující rozmanitost průchodů labyrintem lidského žití. Pod předivem dějů lze navíc tušit skryté prameny životní filozofie.