La Luna recenze

Roztříštěná městským ruchem a nemožností najít cestu životem, jsem se ocitla na osamocené španělské usedlosti, kde se mi trpělivými přáteli staly nekonečné sady olivovníků a především stádo dvaceti nádherných a hrdých koní. Konečně jsem měla klid na introspekci a s teplým jižanským sluncem proudila i naděje, že se jednou odrazím ode dna a budu moci začít znovu. Zkušenost prožité harmonie se obtiskla do mé duše navždy. Jestli to ale bude stačit k udržení rovnováhy při setkání se syrovou realitou, jsem se ptát neodvažovala. Stejně mě doběhne nebo… Kniha o hledání pravdy, lásky, svého skutečného místa a vnitřní síly pro život. A také o rozhodnutích, která okamžikem kdy padnou, se stávají jen dalšími kroky, mizícími pod prachem písku v minulosti.