Má písmena recenze

Z intelektuální linie české literatury Pod souborným názvem Má písmena představuje Česká knižnice čtveřici žánrově odlišných, avšak motivicky provázaných textů Milady Součkové. Zvolený titul zvýznamňuje ústřední téma autobiografické linie autorčiny tvorby - vlastní akt psaní. Již v prozaickém debutu První písmena (1934) - zakládajícím rezervoár scén a motivů, k nimž se bude autorka vracet - se písmo stává médiem vzpomínky. Působivého modernistického propojení slova a obrazu je využito v básnické skladbě Mluvící pásmo - apokalyptické vizi zániku euroamerické civilizace -, která zde vychází společně s reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně linoleí Zdenka Rykra. V generačním románu Zakladatelé (1940) autorka kriticky zpodobila rodinné a mezilidské vztahy ve vyšších vrstvách měšťanské společnosti v prvních desetiletích minulého století. Cyklický návrat k problematice osobní paměti a jejího uměleckého uchopení pak představuje nedokončená vzpomínková próza Vlastní životopis Josefíny Rykrové (posmrtně 1993). Svazek edičně připravili Kristián Suda, Jakub Říha a Zuzana Říhová, komentář napsala Zuzana Říhová.