Nikdy nepovím recenze

Když byla Alessia malá, udělaly s kamarádkou něco Sarah strašného – ale pykala za to jen ona. Teď, právě když už uvěřila, že navždy unikla starému životu, dostane vzkaz: Nezapomínám. Neodpouštím. MÁM TĚ. Když byly malé, trávily ona a Sarah každou volnou chvilku na místě, kterému říkaly Panenčí dům. Byla to stará, opuštěná dílna v lese za domem, ale jim připadala jako učiněné nebe. Dokud se všechno nezvrtlo. A pak někdo zemřel. Byla to nehoda, aspoň Sarah to tvrdila. Jenže policie tomu neuvěřila. Média se zmocnila příběhu Vraždící dívky a Alessiny fotky byly plné noviny. Byla to ona, kdo stanul před soudem. Teď, o dvacet let později, má Alessia nový život a novou identitu. Má báječného manžela Carla a úžasného synka Jacoba. Navzdory všemu, co prožila v minulosti, je šťastná. Pak přijde první dopis. MÁM TĚ. Zanedlouho následují další výhružky a je jasné, že osoba, která za nimi stojí, má v úmyslu ublížit Alessiině rodině – ublížit Jacobovi – škodit. Je jasné, o koho jde. O dívku, které prošla vražda…