Šedé včely recenze

Kdo jiný než nejslavnější ukrajinský spisovatel by mohl osvětlit a podat vyvážený portrét toho nejnepochopitelnějšího z moderních konfliktů? Malá Starohradivka, vesnice o třech ulicích, leží v šedé zóně, na ukrajinském Donbasu, na území nikoho, kde se už léta vleče válka s neustálou propagandou. Kvůli tomu tu zůstali jen dva obyvatelé: inspektor bezpečnosti ve výslužbě, který se stal včelařem, Sergej Sergejič a Paška, "kamarád" ze školních let. Bez jídla a elektřiny, pod neustálou hrozbou bombardování, jsou Sergejičovou jedinou radostí jeho včely. S blížícím se jarem ví, že je musí odvézt daleko od šedé zóny, aby mohly v klidu sbírat pyl. A tak na jaře naloží včely na přívěs a putuje přes několik hraničních přechodů až na Krym… Prostá mise ve prospěch včel ho vede přes nejžhavější místa probíhajícího konfliktu. Dostává se do kontaktu s bojovníky i civilisty na obou stranách bojové linie: loajalisty, separatisty, ruskými okupanty i krymskými Tatary. Ať se dostane kamkoli, Sergejičova dětská prostota a silný morální kompas odzbrojí každého, koho potká. Mohly by však být tyto vlastnosti zmanipulovány tak, aby sloužily nedůstojné věci, což by znamenalo katastrofu pro něj, jeho včely i jeho zemi?