Souzvuk recenze

Je páteční večer, podzim roku 2000, a Percy Marksová v baru na kampusu už zase káže o hudbě. Z jukeboxu hrají Hall a Oates. Percy – která se sice nenarodila s hudebním talentem, ale zato má spoustu názorů – opět nedokáže přemoct svůj nejotravnější zlozvyk, o němž moc dobře ví, a pouští se do hluboké analýzy songu. Tenhle večer je ale něco jinak. Vedle na baru totiž stojí student Joe Morrow, jenž ve volném čase píše písně, a zdá se, že by Percy dokázal poslouchat celou noc. Joe jednou Percy požádá o zpětnou vazbu na demoverzi svých skladeb, a tak vzniká komplikované dlouholeté partnerství, při němž oba zažívají doposud neprozkoumané pocity a opakovaně zápasí se svými egy. Stojí jejich spolupráce za všechnu tu námahu a bolest? Nebo jen ztěžuje Percy cestu k objevení vlastního hlasu? Souzvuk je milostný dopis adresovaný hudbě – lihovkou nadepsané vypálené cédéčko plné těch nejdůležitějších písniček a vzpomínek.