Zapomenutá slova recenze

Kniha, shrnující celoživotní zkušenosti autora s různými totalitami a boj proti nim, psaná vážně, ale i s humorným nadhledem. Připomíná (také pohledem lingvisty) dnes již zapomínané jevy, které ale v různých podobách ohrožují svobodu člověka stále. Pojmy ukazují už některé názvy kapitol: Utopie, Vědecký komunismus, Chozrasčot, Díra, Bratrská pomoc a normalizace, Socialistický realismus, Kenkarta, Cenzura a autocenzura, Soudruh, Stranická propaganda, Marxismus, Ustanovka, Velký bratr, „Arbeit macht frei“ a „Práce matka pokroku“, Teror, Totalitní lež, Výjezdní doložka, Závadová literatura, Závazek, Propaganda v učebnicích, Totalitní vtipy, Pionýři, komsomolci a Hitlerjugend, Jazyk moci, Policejní stát… I když jsme na některá z těchto slov mohli už (naštěstí) zapomenout, jejich podstata a snaha o získání totalitní moci provázely lidstvo vždy a musíme s nimi počítat v současnosti i v budoucnosti. Kniha je tak – přes svůj název – až překvapivě aktuální! Jaroslav Suk, lingvista, člen protiokupačního Hnutí revoluční mládeže, později chartista, člen VONS a vydavatel samizdatu, donucený k odchodu do exilu, popisuje živým jazykem různé aspekty totalitních režimů. Z praktických zkušeností „malého člověka“, z jazykových útvarů a vtipů zrcadlících život v totalitě postupně vyvstává hrůzné monstrum pokusů o absolutní zotročení společnosti.