Protékání ohrožených druhých - Alžběta Králová

Nepojmenovávat, tedy neodloučit se. Zůstat v nenazvánu. Kde nelze jistě odlišit začátek od konce, záchranu od zločinu, jednu od druhé, tělo od těla. Králová totiž ví, že to, co nás všechny spojuje, je tělesnost. Nekontrolovatelná, tekutá hmota. Já jsem v tobě a ty jsi ve mně. A přesto to neznamená, že budeme spolu. Ale když se pro ohroženého druhého obětujeme všichni, oběť ztratí význam. Sami sobě Noem. Nejen protéct. Protékat. A setkat se s dětstvím.