Vodíková sonáta - Iain M. Banks recenze

Odtikávají poslední dny prastaré civilizace Gziltů. Učinili kolektivní rozhodnutí, zbaví se své hmotné podoby a povznesou se do nové, nekonečně bohatší formy života. Jako mnohé společnosti před nimi i Gziltové vstoupí do Záře a stanou se nesmrtelnými. Kolem již krouží mrchožrouti, připraveni servat se o zbytky jejich planety. Uprostřed horečnatých příprav však dojde k násilné vzpouře a vyzáření je ohroženo. Kořeny konfliktu sahají hluboko do minulosti a jsou úzce spojené s počátky Kultury. Zdá se, že do incidentu je zapletená Vyr Cossont, nenápadná dívka s podivnou zálibou – dosáhnout dokonalosti při provedení nesmírně těžké skladby Vodíková sonáta. Vyr nezajímá ani Záře, ani politika, přesto se řešení problému nečekaně ocitne v jejích rukou. Jejím úkolem je nalézt muže, který je nejstarší žijící bytostí a před tisíci lety byl svědkem vzniku Kultury. Nikdo neví, kde se skrývá, i emisaři Kultury po něm pátrají bezvýsledně. Jeho vzpomínky mohou nejen pomoci Gziltům, ale odhalit mnoho z podstaty Kultury samotné. A nade vším se vznášejí lodě Kultury. Vodíková sonáta je devátý román ze série Kultura od fenomenálního autora fantastiky Iaina M. Bankse.