Ztracenci a nalezenci - Richard Erml recenze

Kniha nabízí dvě novely, v nichž se autor pohybuje tam, kde je jako doma - mezi outsidery. Šestiprsťák se odehrává v nedaleké budoucnosti plné lidského osamění a siroby. Otce v něm hledá dospívající chlapec, který se tělesně i duševně projevuje jako dívka, a průvodcem se mu stane jen o málo starší bezdomovec. Otce nakonec vystopují, jenže jde o beznadějně zuboženého nešťastníka. Přesto není příběh bez naděje - příslibem je porozumění obou mladých lidí, které sblížilo putování zlověstnou periferií. V novele Než se vrátí ztracený syn hledá naopak otec syna, vlastně jeho pravou tvář. Na rozdíl od biblické katarze naznačuje děj jinou pointu: mladý muž, který se vrací z ciziny, představuje hrozbu, že se za neúspěšný život hodlá otci pomstít. Vidina otcovraždy ovládne fantazii starého člověka. Finále zdá se překvapivě očistné: syn sice nadále prožívá svůj neúspěch, ale domů se vrací, aniž otce z něčeho obviňuje. Ten se však mezitím ocitá na hraně života. I tentokrát jde o příznačný ermlovský závěr otevřený všemu, co může nastat mezi postavami, které zralý prozaik vylíčil s pronikavým nadhledem i hlubokou empatií. -- Milan Uhde