Walachia kovárna - dřevěná slepovací stavebnice

Kovárny byly v každé větší vesnici. Patřily mezi nejkrásnější lidové stavby. Vesnický kovář měl vždy dostatek práce na zemědělském nářadí, na vozech a zařízení. Také tažná zvířata potřebovala okovat. K zařízení kovárny patří výheň s lapačem kouře, měch k rozdmýchávání ohně, kovadlina, na které se dával železu ten pravý a ušlechtilý tvar. Nechyběl ani pevný velký stůl a spousta nářadí : kladiva, kleště , pilníky, průbojníky, sekáče a velký svěrák. Protože se pracovalo s otevřeným ohněm, hrozilo nebezpečí požárů. Z toho důvodu se kovárny stavěly osamocené, většinou na návsi nebo u potoka. Bývaly zděné, ale mnoho jich bylo také roubených. Před kovárnou býval často přístřešek, kde mohl kovář pracovat při denním světle, ale kde se také odbývaly besedy se sousedy a zákazníky. Kováři bývali lidé vážení, lidé s rozhledem. Mnozí uměli také léčit dobytek, s některými nemocemi a problémy ( třeba se zuby ) se jim svěřovali i sousedé.