Hranice posedlosti (Temnota ješte neřekla své poslední slovo)

Jsem iluze. Přesně to, co chtějí, abych byl. Rozmazlím je, zhýčkám, zničím – a ony mi za to platí. Žádné city ani vzpomínky. Zato Claře bych nedal ani za milion, a přesto mi zůstává v hlavě. Holka, která mlčky křičí moje jméno. Potřebuju, aby byla jenom moje. Zamilovaný gigolo a rozbitá holka. To nedopadne dobře. Posedlost totiž žádné hranice nemá.