Amarit Forte SV6

Amarit forte je unikátní komplexní přípravek pro usnadnění trávení a péči o trávící soustavu.  Obsahuje Hořec žlutý - podpora trávení a posila po psychické a fyzické únavě. Puškvorec pomáhá při trávení a při harmonizaci  žaludečního a střevního traktu. Čekanka stimuluje tvorbu trávících šťáv, podporuje peristaltiku střev a udržování jater v normálním stavu. Máta pomáhá při plynatosti, podporuje a zklidňuje trávící systém, příznivě ovlivňuje žaludek a střevní funkce. Lékořice podporuje trávení, pomáhá udržovat normální funkci trávícího systému osob s "přecitlivělým" trávením. Cena za měrnou jednotku (100 ml): 304 Kč. Užívání tinktury Po protřepání užívat 30 kapek 3x za den.  Složení tinktury Hořec žlutý Statná bylina dosahující výšky až 1 m, se žlutými květy rostoucí na pastvinách a loukách v horských oblastech střední a jižní Evropy, v Asii i v Severní Americe. Jako chráněná rostlina se pro průmyslové účely pěstuje na plantážích. Hořec lidé využívají již více než 2 tisíciletí, od doby panování krále ilyrského Gentia, který podle tradované pověsti objevil jeho příznivé účinky a podle něhož byla v latině rostlina pojmenována Gentiana. Postupně se stal součástí evropské, čínské, korejské, i ajurvédské  medicíny, ve středověku se používal jako antidotum při otravách. V 19. stol. S. Kneipp výtažky z hořce doporučoval při nedostatečném trávení. Jeho kořen obsahuje hořčiny, což jsou intenzivně hořké sekoiridoidové glykosidy gentiopikrin, swertiamarin, amarogentin (látka s nejvyšším stupněm hořkosti) aj. Kromě nich jsou obsaženy xanthonové substance, běžné i hořce chutnající cukry (gentianóza), éterický olej, pektiny a fytosteroly. Díky obsahu hořčin má hořcový kořen nejvyšší hodnotu hořkosti a při požití dráždí chuťové buňky, jež začnou vylučovat sliny a trávicí šťávy. Hořec je častou složkou čajů na podporu trávení, výtažky z něj se používají v doplňcích stravy pro podporu trávení i v žaludečních likérech. Hořec podporuje a usnadňuje trávení. Posiluje tělo, dodává energii, přispívá k odolnosti vůči psychické i fyzické únavě. Puškvorec obecný Tato vodní rostlina vysoká do 150 cm pochází ze severovýchodní Asie, v Evropě zdomácněla v 16. století a v severní Americe o něco později. Její stanoviště zahrnují okraje jezer, rybníků a řek, bažiny, bažiny a mokřady. V Indii a v Číně byla ovšem pro podporu zdraví používána již ve starověku. Staří Egypťané ji používali při výrobě parfémů. První zmínky o jeho pěstování v Evropě pocházejí z Polska, kam jej s sebou ve 13. století přinesli Tataři. Puškvorec se tradičně používá jako koření zejména pro sladké pokrmy a kompoty indické a islámské kuchyně, je rovněž oblíbenou surovinou pro výrobu žaludečních likérů a složkou olejů do koupele. Oddenek puškvorce obsahuje hořké seskviterpeny, např. acoron, hořký glykosid acorin, fenylpropanové látky a třísloviny. Aktivní látky z puškvorce v těle stimulují sekreci žaludečních šťáv a žluče a přispívají tím k chuti k jídlu. Podporují trávení, pomáhají udržovat činnost žaludku a střev v harmonické rovnováze. Čekanka obecná Tato pohledná, modře kvetoucí trvalka dosahující výšky až 150 cm, roste hojně na okrajích cest, i na různých zaplevelených plochách. Je domácí rostlinou Evropy i Asie, odkud se rozšířila na další kontinenty. Dnes je intenzivně pěstována např. v Holandsku, Belgii, Francii a Německu, její listy se běžně používají pro přípravu salátů a kořeny k výrobě náhražky kávy. Čekanka byla pěstována již před 5000 lety Egypťany jako léčivá rostlina. Starověcí Řekové a Římané ji používali jako zeleninu a do salátů, řecký lékař Galén již ve 2. století uvádí její stimulační účinek na játra. Pěstování jako krmivo pro zvířata v severní Evropě začalo na počátku 17. století. Obsahové látky čekanky v listu a kořeni se poněkud liší. Listy obsahují významné množství vitaminů K, A, C, některých vitamínů B a manganu. Vitamin E a vápník jsou přítomny v menším množství. Nejvýznamnější bioaktivní kořene je polysacharid inulin, jehož obsah dosahuje až 20% hmotnosti kořene. Inulin se používá jako sladidlo v potravinářském průmyslu, ale cenná je zejména jeho schopnost příznivě ovlivňovat výskyt probiotických kmenů baktérií v tlustém střevě. Z dalších zajímavých látek obsažených v čekance lze jmenovat seskviterpeny lactucin a lactucopikrin, guajanolidové glykosidy, deriváty kyseliny skořicové a flavonoidy. Podle současných vědeckých poznatků čekanka přispívá ke stimulaci tvorby trávicích šťáv, podporuje střevní peristaltiku. Pomáhá udržovat normální činnost jater, příznivě působí na srdce a cévy, na hladinu glukózy v krvi, i na stav kostí a kloubů.  Máta peprná Máta peprná je člověkem používána již od staroegyptských dob, nejméně od roku 1500 před  n.l., o čemž svědčí i nález lístků máty v egyptských pyramidách. Sušených lístků máty peprné hojně využívali i staří Řekové a Římané, kteří ji považovali za dobrodiní pro žaludek. Během osmnáctého století se máta stala v péči o zdraví populární v celé západní Evropě. Od 13. stol. je součástí Islandské