Cesty clonou recenze

Druhá beletristická kniha předního jazzového publicisty Vladimíra Kouřila, zve do tichého, básnicky vnímaného světa. Citlivě napsané povídky, ze kterých dýchá autorova zkušenost pětasedmdesátníka s úctyhodným množstvím absorbovaného, volně plyne prostorem i časem. Autor o své knize: „…mnozí si to už uvědomují, většina to ještě nevnímá, že se začínáme propadat do hlubin umělé a nehmatatelné a bezrozměrné zdánlivosti, takže začínáme mít těkavý a rozostřený rozhled. Abychom se dokázali bezpečně pohybovat nad či mimo ni, musíme vlastní přítomnost silněji vztahovat jak k minulosti, tak k dosažitelné či představitelné budoucnosti. Osobně to tak prožívám a dramatizuji to svými novými příběhy.“