Pony klub: Proměny (Měkká)

Něžný větřík mi laská tvář a já pozoruju svého milovaného hnědáka, jak se pase pod jabloní. Na první pohled je všechno jako dřív - ale zdání klame. Úplně všechno se změnilo. Navždycky! Od oněch událostí už uplynul rok. Když si pročítám Elizabethin deník, mám pocit, že se to nikdy nestalo. Možná to byl jenom sen. Možná to měl být jenom sen. Někdy přemýšlím, co si o tom všem myslí její kůň. Protože koně jsou citlivější a chápavější, než si vůbec dokážeme představit. A hlavně mají duši. Hlubokou, citlivou duši. A obrovskou schopnost milovat.