Vlastní životopis mé matky

Román, zasazený do prostředí karibského ostrova vystihuje jeho společenské a sociální klima. Poetickým jazykem s bohatou obrazností líčí autorka v podstatě krutý příběh opuštěného a zapomenutého dítěte, z kterého vyroste žena, soustřeďující se jen na vlastní osobu s radikálním odmítnutím všech citových vazeb včetně mateřství. Pohroužena do vlastní bolesti je netečná k osudům a utrpení těch, s nimiž je spojena životními osudy. Závěrečná část monologu ženy, která vnutila svému životu jeho celoživotní vývoj a průběh, je výrazem ironického vítězství, jež je jen jinou podobou hluboké osobní porážky.