Vůně dne jsem spřádal

Hrdiny všech pěti povídek jsou vesměs obyčejní lidé, prožívající své z vyššího pohledu zcela všední příběhy, lidé zdánlivě nezajímaví, žijící mimo výsluní peněz, úspěchu, popularity. Nejde zde však o nějaké životní tragično, tito lidé naopak - ať vědomě nebo mimoděk - objevují krásné a pozoruhodné věci, možná právě proto, že honba za materiálními statky neotupila jejich pozornost a nevzala jim schopnost vnímat drobné, neopakovatelné radosti života. Autorův styl evokuje Hrabala, jistá inspirace je zde nepopiratelná, občas ovšem hrabalovskou jazykovou hravost a invenci imituje spíše bezpředmětnou upovídaností.