Žlutý dům

Českému novináři Petru Brázdovi se podaří v roce 1939 uprchnout z Prahy před Hitlerem do britské metropole, kde jako doktor slavistiky, ovládající většinu slovanských jazyků, nachází brzy uplatnění v BBC. S pomocí jednoho anglického spolupracovníka sežene také vhodné ubytování v útulném penzionu ve čtvrti Chalk Farm. Již od prvního okamžiku jej okouzlí půvabná a vnímavá paní domu, plná porozumění a soucitu, vždy ochotná podat pomocnou ruku. S touto mladou ženou, která po zradě přítele a smrti rodičů opustila rodný Wales a v Londýně uzavřela formální sňatek s homosexuálně orientovaným starším mužem, prožívá i v těžkém válečném období nejkrásnější chvíle svého života. Společný úděl uprchlíků z okupovaných evropských zemí sbližuje i další obyvatele penzionu, snažících se vyrovnat se s novou situací, přizpůsobit se odlišným životním podmínkám, nepodlehnout strachu a beznaději a neztratit naději a víru v budoucnost. Próza je napsána v ich-formě jako vzpomínky hlavního hrdiny, které po jeho smrti dokončí vypravěčův vnuk.