Jako Popelka recenze

Pohádky má rád téměř každý, ovšem jenom málokdo z dospělých jim věří, vždyť život přece bývá mnohem složitější. Přesně totéž si myslí i sedmnáctiletá Valerie do chvíle, kdy se po tragické smrti svého tatínka ocitá v postavení opravdové Popelky. Nevlastní matka i sestra si ji skutečně vychutnávají, a jak se zdá, její trápení nemá žádné východisko. Ovšem nakonec může všechno dopadnout úplně jinak. Třeba se ukáže, že i v moderní době existují příběhy se šťastným koncem.