Kandidát na přítele recenze

Luc O'Donnell je tak trochu slavný a ani trochu ho to netěší. Jeho rodiče – rockové hvězdy sedmdesátých let – se rozešli, když byl malý, a otec, se kterým nikdy nemluvil, strávil dalších dvacet let v léčebnách. Jenže teď se mu podařilo dostat zpátky na scénu a Luc se nedobrovolně stává šťavnatým soustem pro bulvár. Stačí jedna kompromitující fotka a to málo, na čem mu záleží, se začíná hroutit jako domeček z karet. Aby si napravil image a zachránil práci, musí si najít hezký, normální vztah… a Oliver Blackwood je na tuhle roli jako dělaný – ukázkově hezký, normální a spořádaný. Je to advokát, vegetarián a nikdy v životě nevyvolal žádný skandál. Jinými slovy: je to dokonalý kandidát na přítele. Kromě toho, že jsou oba homosexuální, single a zoufale potřebují doprovod na důležitou akci, nemají Luc a Oliver vůbec nic společného. Takže uzavřou dohodu. Nějakou dobu se spolu budou objevovat na veřejnosti a předstírat vztah, dokud si jich veřejnost zase nepřestane všímat. Pak si každý půjde svou cestou a budou předstírat, že se mezi nimi nikdy nic nestalo. Jenže falešný vztah musí navenek působit jako skutečný vztah. A pak si na sebe začnete zvykat. Začnete jeden druhému propadat. A nechcete ho nechat odejít.